Potrava

Jelikož činčily vlnaté původně žily v Andách v nadmořské výšce až 3000 metrů, neměly k dispozici příliš pestrou potravu. Proto není jejich zažívací ústrojí přizpůsobeno k trávení tučné potravy a jsou citlivé na změnu druhu potravy. Snažte se tedy s krmivy co nejméně experimentovat a pokud možno neměňte značky. Jakákoliv změna totiž může činčile způsobit průjem a jiné střevní potíže. Krmení by činčila měla dostávat večer, protože v této době je nejaktivnější, a také pravidelně. Hladovění by také mohlo způsobit zažívací potíže - činčily mají velmi rychlý metabolismus, musí tedy často přijímat potravu. Základem stravy činčily by měly být pelety/granule, seno, voda a vitamíny. Občas můžeme přidat nějaký ten pamlsek na zpestření, ale ne příliš.

 !!!Nikdy nekrmte činčilu směskami!!!

Směsky obsahují oříšky a jiné semena, které jsou pro činčily příliš tučné. Navíc mají činčily tendence vybírat si jen to, co jim chutná a zbytek nechávat. Směsky mohou činčilám zničit zažívací ústrojí a játra a rapidně jim zkracují život.

Bohužel jedna z mých činčilek, sameček black velvet Chlupík, byl u původní majitelky krmen směskou a tak jsem ho musela přeučit na granulky. Zvykl si ale poměrně rychle a ani neměl průjem. Některé činčily prý zpočátku granule mohou odmítat, a tak jsem ráda, že Chlupík to zvládl bez problémů :-)

Směsky jsou pro činčily vysoce nezdravé

Pelety/Granule:

Pelety, častěji nazývané jako granule, je speciální lisovaná strava pro činčily, která obsahuje vyvážený poměr minerálů, vitamínů a vhodných semen. Přesné složení bývá na obalu a máte tak alespoň přehled, co činčilce dáváte. Další výhoda granulí je, že jsou tvrdé a činčily si na nich obrušují hlodáky. Většinou platí, že čím zelenější a tvrdší, tím lepší. Měly by být cítit po senu, rozhodně by neměly být zahuchlé a také dávejte pozor na červy či jiný hmyz, zvláště pokud granule kupujete ve zverimexu. Doporučená dávka pelet pro činčilu na jeden den je 20-30g, což je přibližně 1polévková lžíce nebo menší hrstka. Vhodné misky pro činčily jsou závěsné na stěnu (činčily je neznečišťují trusem a močí) a nebo těžké betonové misky, které činčily nepřevrhnou, když lítají a skáčou po kleci.

Toto dávkování se mi osvědčilo. Do doby pouštění většinou v misce činčilkám zbydou poslední 2-3 peletky. Jakmile je pustím, vyměním vodu, doplním granulky a aspoň se mají na co těšit do klece :-)

Seno:

 Další velmi důležitou složkou potravy činčil je seno. Je nezbytné, protože je potřebují i jejich střevní bakterie, a podporuje tak dobré trávení. Činčilám podáváme pouze seno řádně vysušené(minimálně 4 týdny po sklizni) a musíme dávat pozor na jedovaté rostliny. V žádném případě činčilám nedávejte seno od silnic, či takové, které by mohlo být znečištěno od psů nebo jiných zvířat. Seno dobré kvality by mělo mít krásnou výraznou vůni. Pokud nemáte přístup k vlastnímu senu, lze jej zakoupit ve zverimexech, ale i zakoupené seno je nutné před použitím zkontrolovat. K senu by činčily měly mít přístup neustále. Můžete jej dávat buď přímo na zem nebo do jesliček. Na zemi se ale velká část sena znečistí a proto se doporučuje spíše požívat jesličky. 

Já svým činčilkám dávám seno ze zverimexu, ale chutná jim. Občas střídám druhy, aby to neměly tak jednotvárné. Seno jim dávám na zem, protože z jesliček ho vždycky všechno vytahaly a navíc do jesliček lezli a já měla strach, aby si nějak neublížily. Asi záleží na činčilce. 

Voda:

Myslím, že nejosvědčenější způsob, jak činčilám dávat vodu, je v napáječkách. Měla by mít kovový náústek, protože jej činčily neohlodají. Skleněný je nebezpečný, protože kdyby sklo prokously, mohly by je zranit střepy. Dále by napáječka neměla viset uvnitř klece, aby ji činčily nemohly rozhryzat. Vodu měňte pokud možno každý den a je dobré občas napáječku vyčistit, aby se v ní netvořily řasy, které jsou pro činčilu nebezpečné. Není dobré dávat činčilám vodu do misky, protože by ji velmi rychle znečistily a navíc by ji na sebe mohly vylít, což by nebylo nic dobrého pro jejich kožíšek. Dále se doporučuje přidávat jednou za měsíc do vody pár kapek jablečného octa, který podporuje trávená a střevní bakterie. Správný poměr roztoku je přibližně jedna polévková lžíce na litr vody. Voda by měla mít pokojovou teplotu.

Někteří chovatelé dávají činčilám pouze vodu balenou či kojeneckou. Já dávám vodu z kohoutku a zatím nebyl žádný problém.


 

Vitamíny a minerály:

Pokud činčily mají k dispozici kvalitní pelety a seno, většinou není potřeba podávat další vitamíny a minerály. Můžete však činčilám dávat minerální a kalciové kameny či sépiové kosti, na kterých si zároveň obrušují hlodáky. Po porodu je dobré samicím dávat více vápníku.

Pamlsky:

Asi každý rád své činčilce přilepšuje nějakým tím pamlskem. Ale pozor, všeho moc škodí! Jak už jsem psala výše, nikdy činčile nedávejte oříšky!!! Dále také není dobré dávat čerstvou trávu, kterou sice spousta zvířat žere na lepší trávení, ale činčilám způsobuje nadýmání. Navíc pokud bydlíte ve městě, nikdy nevíte, čím může tráva být znečištěná. Vhodnými pamlsky jsou například rozinky nebo jiné sušené plody jako například jablka(občas můžete dát i čerstvé), švestky, hrušky, šípky, brusinky, ale také mrkev nebo jeřabiny. Z kupovaných jsou doporučovány Vitakraft Snack a Cocktail, ale já s nimi nemám osobní zkušenosti. Radost jim ale také uděláte sušeným pečivem(pozor - musí být opravdu dobře vysušené) či obyčejnou tvrdou těstovinou. Je dobré činčilám dávat pamlsky z odměnu, například při ochočování, seznamování nebo když je něco učíte - např. chodit na zavolání do klece a podobně. Přece jenom, láska prochází žaludkem, a to platí i u zvířátek:-)

Obrušování zubů:

Činčila patří mezi hlodavce, a tak stejně jako křeček, morče či králík má neustále rostoucí hlodáky, které musí neustálým hryzáním obrušovat. Pokud nemá činčila nic na obrušování zubů, mohou přerůst. Činčila si sice hlodáky obrušuje při okusu sena a peletek, ale přesto by v kleci měla mít k dispozici i další věci na broušení. Nejvhodnější jsou větve z jedlých stromů jako je jabloň, hrušeň, třešeň, a ze stromů s tvrdým dřevem: vrba, topol, líska. Dále jsou vhodné také výše zmíněné sépiové kosti, minerální kameny a občas sušené pečivo. Hodně chovatelů doporučuje ytong. Při pouštění činčil je třeba mít je neustále na dohled, protože hlodáky si brousí opravdu kdykoliv, kdekoliv a na čemkoliv, což pro ně může být velmi nebezpečné. Pozor tedy hlavně na kabely a samozřejmě asi nikdo nechce mít ohlodaný nábytek či knihy.

Share |

© 2011 Jana Bebčáková

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode