Bydlení

Prvním a velice důležitým pravidlem, kterým je nutné se řídit je, že

!!!ČINČILU NIKDY NESMÍME CHOVAT V AKVÁRIU!!!

V akváriích se drží vlhkost, na kterou jsou činčily velmi choulostivé. Trpí pak plísňovými onemocněními, ze kterých jim vypadává srst, svědí je pokožka a podobně. Činčily v akváriích můžete vidět ve většině zverimexů, kde činčily často velmi dlouho trpí, než si je někdo koupí. Trápí je tam nejrůznější plísně, které jsou navíc mnohdy léčeny velmi nedostatečně.

No, a teď k tomu, jak tedy má vypadat správná klec pro činčilu. 

Klec a její vybavení

Minimální rozměry klece pro jednu činčilu by měly být 80x50x50 (VxŠxH), ale je třeba pamatovat na to, že každá klec je pro činčilu svým způsobem malá, protože potřebuje hodně pohybu, a pokud chcete, aby se vaše činčilka měla opravdu dobře, řiďte se pravidlem, čím větší tím lepší. Další nezbytností v kleci jsou minimálně 2 poličky, aby mohla činčilka skákat.

Můžete si zvolit mezi dvěma druhy klecí pro činčily, a to z pletiva nebo ze dřeva.

• Klece z pletiva: jsou relativně dostupnější - můžete je koupit ve zverimexu nebo přes internet. Ale jsou relativně drahé vzhledem k jejich velikosti. A také si musíte dávat pozor, jakou klec ve zverimexu kupujete. Klec pro činčilu by měla být spíše do výšky než do šířky a prodavači ve zverimexu často nevědí, jaká klec je pro činčilu vhodná. Když jsem já sháněla klec pro činčily, často mi byly nabízeny klece pro králíky a morčata, které jsou nízké a dlouhé, tedy naprosto nevhodné pro činčilu! Také mají daleko větší mezery mezi mřížemi, která by měla být maximálně 1,4 cm, aby se mezerou nemohla protáhnout mláďata.

• Klece ze dřeva (tzv. skříňoklece): jsou poněkud méně dostupné než klece z pletiva, ale zase si ji může vyrobit každý, kdo je trochu zručnější. Také si ji lze nechat vyrobit na zakázku, což je ale zase dražší. Většina skříňoklecí je vyrobena, jak už název vypovídá, ze skříně, kdy je ve dveřích vyřezaná díra potažená pletivem. Výhodou skříňoklece je, že si ji můžete vytvořit tak, aby se vám hodila do interiéru a navíc v ní můžete umisťovat poličky pro činčilu, jak potřebujete.

Klec je třeba umístit tak, aby byla v suchu, přiměřeném chladu (vhodná teplota pro chov činčil se pohybuje od 15 do 25°C, ideální kolem 20°C), na klidném místě, kde přes den nebude nic narušovat jejich spánek. Dále klec nesmí stát v průvanu, blízko topení a nesmí na ni svítit přímé slunce. Nezapomeňte také, že činčily jsou živočichové s noční aktivitou a vzhledem k velikosti již dokážou být velmi hlučné. Není proto vhodné mít klec přímo v ložnici. Činčily nesmíme chovat v prostředí, kde je vlhkost vzduchu vyšší než 70%. Pletivo na použité na klec by mělo být pozinkované, v žádném případě lakované či potažené plastem. Je velmi praktické, když má klec na dně vysouvací šuplík, který velice zjednoduší její údržbu. Klec je ideální čistit jednou za týden například octovým roztokem, netoxickými prostředky. Jednou za čas je možné vydesinfikovat slabším roztokem sava, poté omýt vodou a nechat uschnout.

Vnitřní vybavení klece

Poličky:

Poličky by měly být z masivního dřeva, protože si na nich činčily budou brousit zuby. Nesmí být z lamina a jejich minimální počet je 2, ale čím více tím lépe - zvyšuje se tím prostor v kleci. Zároveň musí výt od sebe v bezpečné vzdálenosti, která by měla činit maximálně 50cm, lepší je kolem 30cm. 

Domeček:

Také by měl být ze dřeva, nejlépe jeden umístěný u dna klece a druhý u stropu. Minimální rozměry jsou 15x15x20cm, ale pokud budete chovat více zvířat pohromadě, je lepší, aby byl větší, protože činčily rády spí pohromadě.

Větve:

V kleci by neměly chybět větve, které činčily používají jak na šplhání a skákání, tak na obrušování zubů, proto by měly být nejlépe z ovocných stromů jako například z jabloně, višně, třešně, meruňky, broskve. Z dalších stromů je to např. borovice. Pozor! Stromy nesmí být nijak chemicky ošetřované! Také je třeba dávat pozor na to, aby strom neobsahoval toxiny (např. tis).

Miska, napáječka a seníček:

V kleci samozřejmě nesmí chybět miska a napáječka. Misku můžete zvolit buď kovovou, která se dá přichytit na pletivo, a nebo misku keramickou či betonovou. Výhoda kovové misky je v tom, že se narozdíl od misek ležících na podlaze tolik neznečišťuje. Jinak je nutné zvolit misku keramickou nebo betonovou, protože ji činčila při svém dovádění a skákání nepřevrhne. Napáječku kupte jedině s kovovým náústkem - činčila ho nerozkouše - a umistěte ji vně klece. Většina činčil ráda hlodá plast a tak by napáječka dlouho nevydržela. Nikdy nedávejte vodu do misky! Činčila nemá potní žlázy a tím pádem její kožich působí jako vata. Promočení často vede k zápalu plic a úhynu zvířete. Dále by v kleci neměl chybět seníček, který ale není nezbytně nutný. Já jsem svým činčilám seník odstranila, protože do něj lezly a já měla strach, aby se nezranily. Seno jim dávám na poličky. 

Podestýlka:

Můžete používat hobliny, které jsou ale prašné a mohou dráždit oči činčil. Vhodnější je například kukuřičná drť, dřevěné a papírové pelety. Někteří chovatelé pod podestýlku dávají ještě nehrudkující kočkolit. Moje činčily ale kočkolit berou jako písek na koupání, takže jim ho nedávám. 

Jako podestýlku je nevhodné dávat činčilám slánu, seno nebo novinové papíry. Pozření znečištěné slámy či sena může způsobit nadýmání a barvivo z novinových papírů může rovněž způsobit zažívací potíže. 

Obrušování zubů:

V kleci také nesmí chybět věci na obrušování zubů - větvičky a silnější větve, sépiová kost, minerální kámen, tvrdý chleba, dřevěné poličky, siporexová kostka (ytong).

Hračky, prolézačky:

Už je jen na vaší fantazii, jak klec činčilám klec dovybavíte. Hodně chovatelů používá např. hamaky či dřevěné žebříčky. Pamatujte jen na to, že čím více činčilu v kleci zabavíte, tím méně bude mít tendence ničit klec samotnou.

Písek:

Jak už jsem psala, činčilí kožich by se neměl nikdy namočit, proto není možné ji koupat ve vodě!!! Činčila si svůj kožíšek udržuje čistý popelením ve speciálním jemném písku pro činčily. Jako koupelnička může sloužit například kulaté skleněné akvárium tzv. "starého typu", speciální koupelny vyráběné pro činčily nebo třeba kočičí záchodek (některé činčily mu dávají přednost, protože se v něm necítí ohroženě) nebo jakákoliv podobná nádoba. Viděla jsem koupelničky udělané z pekáče nebo třeba z kyblíku od barvy. Vše je jen na vaší fantazii! Písek může být v kleci umístěn pernamentně, ale tím se více znečišťuje a některé činčily si z něj pak dělají záchodek. 

Při problémech se srstí (plísně, vypadávání chlupů apod.) se do písku přidává Funghistop. Buďte ale opatrní s jeho dávkováním - 1 čajová lžička a 1kg písku. Pokud máte více činčil a problémy má pouze jedna, mějte zvlášť písek pro ni a zvlášť písek pro zdravé činčily, aby se zabránilo přenosu nemoci.

Výběh:

Jelikož je činčila čilé a neposedné zvířátko, potřebuje občas pustit z klece, aby se mohla pořádně proběhnout. Jak často, to je již na vás. Ale doporučuje se každý den alespoň na hodinu. Já své činčilky pouštím každý den asi na 2-4 hodiny. Někteří je zase pouštějí jednou za týden. Při výběhu ale činčily musíte mít neustále na očích, protože rády okusují nejrůznější věci jak např. elektrické kabely, nábytek, koberce, pokojové rostliny... Nejlepší je vyhradit jim jednu místnost, protože v celém bytě je nemusíte uhlídat. Činčily milují skákání a běhání, ale také různé škvíry, takže často zalézají za postel, mezi nábytek, za skříň, atd. Říká se, že tam většinou příliš dlouho kvůli své neposednosti nevydrží, ale já jsem jednou svým činčilám stopovala, jak dlouho jsou za postelí a po hodině jsem je musela vyhnat. Takže pokud můžu všechny škvíry raději zadělávám, aby místo běhání neseděli schované. Činčily jsou hlodavci a díky svému rychlému metabolismu neustále bobkují. Naštěstí mají zdravé činčily tvrdé a malé bobky, které se dají pozametat či povysávat. Jinak většina činčil močí pouze ve svojí kleci, ale najdou se i takové, které se občas vymočí i mimo ni. Obvykle to ale vyřeší miska s podestýlkou nebo to, že si můžou kdykoliv odskočit do klece :-)

Nebezpečí, které na činčily číhá při výběhu:

• chemikálie, léky - otrava
• elektrické kabely - elektrický šok
• pokojové rostliny - otrava, zažívací potíže
• otevřené nádoby s vodou, napuštěná vana, záchod, umyvadlo - utopení, namočení kožichu (zápal plic, smrt)
• lakovaný nábytek - otrava
• horký sporák, trouba, hrnce, topení - popálení
• ovoce, zelenina, jiné jídlo - zažívací potíže
• jiná zvířata - pokousání či jiné ublížení
• dveře - přivření
• otevřené okna či balkon - vypadnutí
• oblečení a jiné látky - zažívací potíže, atd....