Příbuzní činčil

 ŘÁD: Hlodavci (Rodentia)

Jelikož má činčila neustále rostoucí hlodáky, které musí obrušovat, řadíme ji do řádu Hlodavců. Hlodavci jsou druhově nejpočetnějším řádem savců - patří sem více než 40% savců. Typickým znakem hlodavců jsou již zmíněné hlodáky. Jsou to přeměněné řezáky, jejichž přední strana je pokryta tvrdou sklovinou a zadní měkkou zubovinou. Tím, že je zadní strana měkčí, obrušuje se více než přední a hlodavci si tak hlodáky udržují stále ostré. Hlodáky hlodavcům rostou po celý život a nemají kořeny. Špičáky hlodavcům chybí úplně. 

 1) Hlodáky ve správné délce

 2) Přerostlé hlodáky

Hlodavci jsou většinou býložravci a jde především o drobnější živočichy. I přesto je ale jejich velikost poměrně rozmanitá. Zatímco jejich nejmenší zástupce myška drobná měří v dospělosti 5-7cm a váží 5-9g, největší zástupce kapybara měří až 1m a může dosáhnout váhy 66kg. 

Příklady vzdálených příbuzných činčil vlnatých:

Nejmenší hlodavec na světě myška drobná

Křeček syrský

Morče divoké

Mara stepní

Dikobraz

Největší hlodavec na světě kapybara

ČELEĎ: Činčilovití (Chinchillidae)

 Předem se omlouvám za poněkud strohé informace, ale sehnat vůbec nějaké je docela těžké :-)

 Čeleď činčilovitých je nepočetná skupina poměrně drobných hlodavců, žijících v Jižní Americe. Vzhledově se podobají králíkům a činčila vlnatá také veverce. Mají poměrně zavalité tělo, krátké uši a silný huňatý ocas. Činčilovití mají ze všech savců nejjemnější srst a jsou buď šedě nebo hnědě zbarvení. Pouze činčila vlnatá existuje v jiných zbarveních, ale ty jsou uměle vyšlechtěné. V přírodě se vyskytuje pouze ve standartní šedé barvě, někdy nazývané jako vzor aguti. Téměř všichni zástupci činčilovitých obývají horské oblasti, výjimkou je pouze viskača, která žije v nížinách.

Zástupci čeledi činčilovitých: 

• činčila vlnatá (Chinchilla lanigera)
• činčila krátkoocasá (Chinchilla brevicaudata) - také označována jako činčila pravá
• činčila horská (Lagidium peruanum) - dříve nazýván jako pakrálík Cuvierův
• činčila ušatá (Lagidium viscacia)
• činčila černouchá (Lagidium wolffsohni)
• viskača nížinná (Lagostomus maximus)

 Činčila krátkoocasá: tento druh dělíme na dva poddruhy - na činčilu královskou a malou činčilu krátkoocasou. Je nejbližším příbuzným naší činčily vlnaté. V počátcích chovu činčily vlnaté, se je mnoho lidí pokoušelo křížit, ale bez výsledků.

• Činčila královská již dnes patří mezi vyhynulé druhy. Jediný její vycpaný exemplář se nachází v Senckenberském museu ve Frankfurtu nad Mohanem.
• Malá činčila krátkoocasá je v přírodě také téměř vyhubena. V zajetí se chová velmi vzácně.

Činčila horská: Je také velmi podobná činčile vlnaté, ale je hnědě zbarvená a má poněkud delší uši. Způsobem života se od divokých činčil vlnatých příliš neliší. Je ale aktivní především za dne. V dospělosti měří od hlavy až po špičku ocasu 30-50cm a váží až 2kg. Pohlavně dospívá přibližně v jednom roce života. K páření dochází v období od října do listopadu a samice jsou březí asi 140 dní. Poté samice rodí jedno, výjimečně dvě mláďata. Pokud mládě uhyne je samice schopna znovu zabřeznout. Činčila horská je společenský tvor a žije tedy v koloniích. Dožívá se 3 let. Vyskytuje se v Andách od Peru až po Chile v nadmořských výškách od 500-5000m. Jejich populaci se zatím daří poměrně dobře, protože nemá tak jednou srst jako činčila vlnatá a proto nebyla nikdy příliš lovena. 

Činčila ušatá: Druh velmi podobný činčile horské. Její výskyt je mapován od jižního Peru, přes západní a jižní Bolívii, severní a střední Chile až po západní Argentinu. 

Viskača nížinná: Její jméno pochází z původního indiánského jazyka. Je největším zástupcem čeledi činčilovitých - může dosáhnout hmotnosti až 7kg a dorůst do velikosti 50cm - a je také jediný druh z této čeledi, který obývá nížiny. Vyskytuje se v pampách od jižní Paraguay až po Argentinu. Žije v koloniích do třiceti jedinců, v zemi si buduje rozsáhlé labyrinty chodeb. Aktivní je hlavně za soumraku a navečer, kdy vychází za potravou. Hlavní složku potravy tvoří traviny a byliny, které rostou v okolí. Samice je březí 145-166 dnů, rodí až čtyři mláďata, obvykle jich však je ve vrhu méně. Pohlavně dospívá po půl roce života a dožívá se okolo 10 let.

Činčila černouchá:

Použité zdroje k tomuto článku:

www.wikipedia.org

https://encyklopedie.vseved.cz/viska%C4%8Da

www.zooplzen.cz

https://www.savci.upol.cz/hlod-5.htm

Použitá literatura k tomuto článku:

Činčila vlnatá - abeceda chovatele (Hana a Vladimír Motyčkovi)